Home‎ > ‎BIKES‎ > ‎

Kestrel 200SCi

https://goo.gl/photos/wju3qdKnrZjvSxAo8

Dva roky se pohybuji na Aukru. Číhám na všelijaké zajímavé a levné kousky. Nejsem sám. Kolegáček Viktor (mimochodem bejvalej auto tuninger s neobyčejně dobrým citem i pro bajkeřinu) Honza Klimeš z Budějovic, Ruda Špicar z Jilemnice, pak asi tři lidi které neznám osobně, co kupují výhradně starožitné cajky (rozuměj – z druhé poloviny dvacátého století). Za ty dva roky už relativně přesně dopředu vím, kdo bude u čeho přihazovat.
No, a takhle se jednoho dne objevil karbonový rám Kestrel 200 SCi. Kdo neví, tak nepochopí, a kdo tuší nebo ví, tak si vzpomene, že Kestrel, americká firma, byla v osmdesátých letech naprostým pionýrem v segmentu monokokových karbonových rámů. 
Ernesto Colnago s Ferrarim s tím teprve začínali, opouštěli karbonové trubky lepené do mufen (což byla spolupráce s Alanem), v Německé demokratické republice dílna FES chystala monokokové karbonové rámy pro olympiádu v Seoulu 1988 (později po sjednocené německa se FES vyskytoval pod značkou Hercules), no a Kestrel již zvesela prodával seriové, takto konstruované rámy. Nechával si je dělat v Japonsku, vývoj a prototypy byly vždy ale z jejich rukou.
Tyto rámy a celá kola stály tehdy astronomické částky. Není divu. Byla to tehdy technologie v plenkách, prosakávala z kosmického výzkumu, především do tenisu (rakety), golfu, veslování a kanoistiky. Úplně vidím ty špatné, černobílé fotky v Pelotonu 1991, kde byla i uvedena cena celého kola okolo 150 000,- Kčs. V době, kdy plnohodnotné ocelové závodní kolo stálo 25 000,- Kč, jen hliníkové Cannondaly byly přes 30tisíc… 
Rám na Aukru byl bez přední vidlice a s vlepenou sedlovkou. Nějaké oděrky měl… cena asi 1500Kč… moc neváhám, a kupuji. Nemám ho sice k ničemu, ale kupuji. Možná pro sebe bych ho mohl mít… Každopádně cítím v kostech, že „musím“.
A co s vidlicí? Kestrel byl v USA naštěstí relativně atablovaný. Stačilo vlézt na ebay, a v nabídce byly asi tři vidlice Kestrel s 1“ krkem!!! Za pomoci Honzy Klimeše a za 1500,- Kč jednu kupuju. Mimochodem včetně kovaného představce 3TTT.
Radost, když se oba Kestrelové setkali, byla nepopsatelná. Vidlice z San Diega vrčela koncovkama „I wanna connection!“, rám z Brna hučel dírou hlavovky „Tož vidĺa, zaléz mi do tého krku, a zavrť sá!“). Chyběla již jen fanfára hradní stráže.
Jenže; čím ten rám oživit? Stavět na něm singlespeed? Přehazovat na něj jiné komponenty? Nové komponenty? Úvahy vyřešila dražba jiného kola. Obyčejné Dancelli na kompletní sadě Shimano Dura-Ace 7400 !!!! Sada z roku 1991 až 1993, tudíž ze stejné doby jako rám! Dancelli za 7000,- Kč kupuji u svérázného cyklisti kousek za Brnem. Ve sklepě měl karbonového Alana, který byl původně touto sadou Dura-Ace vybaven. Vytahuje na mne nakonec i sedlovku Dura-Ace (průměr 25mm) a po dotazu i představec. Kromě nábojů kompletní Dura-Ace ve výborném stavu!!! Mimochodem, ve sklepě se mu válely i jiné lahůdky, jako kliky a brzdy Campagnolo C-Record. Lokalita Brna je vůbec zajímavým zdrojem cyklocajků. Nejcennější věci jsou zpravidla odsud.

Takže mám představec, sedlovku, hlavu, brzdy, kliky, přesmykač, přehazovačku a dualy Dura-Ace. Vše doma pečlivě čistím, a žasnu nad výborným stavem komponentů a nad perfektní povrchovou úpravou Dura-Ace. Je tam znatelný rozdíl oproti Ultegře. Po očištění jsem měl tyto komponenty v krabici, a dvouletý Adam si ji chodil půjčovat se slovy „táto cim pusit pokad“ (pozn. Překladatele: táto chci půjčit poklad). Drobnou vadou na kráse, ale to jsem již opravdu hnidopich, je kombinace převodníků. Jsou sice klasické 53/39, ale ta 53 je primárně určena pro 42 (Shimano si již před dvaceti lety začalo hrát s náběhy na převodnících – první bylo XTR v roce 1992). To ale opravdu ničemu nevadí. Šrouby upevňující převodníky nejsou originální, ale hliníkové a2z.

Na Aukru se mi nakonec naskytla ke koupi zapletená kola Matrix na zeslabovaných drátech a nábojích Shimano Ultegra 6500. Náboje tedy bohužel nejsou Dura-Ace, ale nemrzí mne to, protože výkovky jsou evidentně stejné s 7400. Prostě je nová sada Ultegra podědila po Dura-Ace. Spíš mám radost s těch ráfků, protože se opět jedná o americký výrobek, nasazovaný na ta nejlepší USA kola. Kestrel, Klein, Trek, Serotta… typově to prostě k sobě patří.

Při kompletaci věcí mi již dochází, že kolo nebude pro mne. Rám má sice sedlovou trubku 58cm, ale řízení je výrazně nižší. Rám má prostě geometrii cca 56cm rámu. Navíc představec Dura-Ace je dlouhý 9cm. To kolo bude prostě na člověka od 175 do 180cm. Neřeším to a stavím. V době této stavby tolik měří Kuba, můj synovec, než jsem ale kolo dostavěl, tak vyrostl. To ale předbíhám.

Chvíli váhám s řídítky. Nakonec ale volím ta, co byla na Dancelli. České karbon-hliníkové Pells. Prostě byla, mají krásné logo, a nechtělo se mi shánět nějaké americké (Profile), navíc do toho Dura-Ace představce správně pasují pouze Cinelli. A ty se mi nechtějí také kupovat. Proto volím ta, co na kole byla. A rozhodně to není desénový zločin. Kolu sluší. Karbonová pletenina je odhalena na vidlici, a na řídítkách. Rám je černě lakovaný. Navíc, omotávku jsem již sehnal, jak jinak, americkou Easton. Každopádně řídítka Cinelli mám v záloze na svém Bianchi.

Před kompletací odjel rám ještě k Barešovi do Lysé na demontování vlepené sedlovky (stačil prý svěrák a zabrat), na vyrobení pouzdra redukce 27.2-25.0mm pro Dura-Ace sedlovku (mimochodem insert v rámu pro upnutí sedlovky je ocelový, nikoliv duralový), a na zkrácení vidlice a spasování s hlavou – taky Dura-Ace. Ta je trošku záhadou, protože se jedná o evidentní HP-7400, přitom na těsnění je HP-7410, přitom tato poslední hlava před příchodem nové Dura-Ace měla zapouzdřená ložiska, a tato nemá.

Každý díl Dura-Ace nandávaný na kolo byl malou oslavou. Prostě – těžko lze popsat radost z práce s kvalitními komponenty. Vše sedí, otvory pro klíče mají přesný rozměr, závity jsou tak jak mají být, nic nešmajdá, nekroutí se, nepřekáží. Problém byl nakonec ještě upevnění brzdy do přední vidlice –karbonový rám potřebuje delší šroub – dá se naštěstí koupit (například u Kerdy v Liberci). U karbonových rámů je to běžná věc. Mám se pořád co učit.


Radost na závěr byla kabelážina Shimano Dura-Ace. Koupil jsem nový set, bowdeny jsou krásné, předmazané a s výbornými koncovkami. Byla to veliká radost ty bowdeny nadavat. Malá třešinka na dortu je řetěz Rohloff, ale ten raději sundám, protože již je v 50% životnosti, připadá mi vůči ozubení sprosté na něm jezdit až do konce. Omotávka Easton (USA) šla nandat taky moc pěkně, dal jsem si práci i s vyvedením bowdenů…

Budoucím kupcem se stává Adam z Budějic. Má 176cm myslím, a silničáka vždycky chtěl. Je to preciza od přírody, takže Uhlí na Dura-Ace by ho mělo uspokojit.

Po dodělání kolo projíždím cestou do práce. Krásná jízda to je. Ještě docelovat přesmykač si říkám… pak na to koukám… šlapák má vakla! Ale ne díky ose, ale uvolnění insertu v rámu. Sakryš. Co teď. Volám do Pellsu, oprava za 2000Kč. Ani náhodou. Viktorův táta má nějaké kamarády co prý slepí cokoliv. Nakonec do toho přišla zima, a návrat jednoho tyrana, co opravuje karbonové rámy ve Slaném. Je to Sunsetbike. No a ten chvilku koukal, lomcoval, a do týdne provrtal a zalepil!
Teď o víkendu jsem kolo dovezl Adamovi do Budějovic. Ten se ukázal jako ideální majitel tohoto stroje, za prvé budu mít pod kontrolou u koho je, za druhé velikostně kolu odpovídá, za třetí má rád nevšední věci, a za čtvrté… má garáž.
Jako bonus už jen čekají řídítka 26.0mm na zalepení v představci 26.4mm. Málem mne s tím Adam vyhodil… To hold inženýři z Ósaky nedomysleli, že ten krásný dutý představec má malou upínací plochu, co možná stačí na řídítka Cinelli (26.4mm) ale na karbonová, nedeformovatelná nikoliv. Tak tam něco nelejeme.
Tak to je moje zatím nejdražší a nejkvalitnější kolo, co jsem kdy stavěl. Je to rozdíl mít v ruce Dura-Ace, a nebo nějaký vyrážený plech…
Comments