Home‎ > ‎Blog‎ > ‎

Lakování rámů

přidáno: 13. 8. 2015 12:35, autor: Urbanvelo-unlimited   [ aktualizováno 1. 11. 2015 11:53 ]
K lakování rámů nás původně dovedla nouze. Komaxitových (práškových) lakoven je spousta, máme své oblíbené, ale...
Ale:
Existuje jen omezená nabídka barev, barvy nejsou nikdy tak lesklé jako je to u klasických mokrých barev, není prakticky možné udělat vícebarevné designy, schovat samolepky pod lak..., veliké mínus je obrovská vrstva materiálu, no a taky výsledky z komerčních lakoven kde dělají komaxit tak na sekačky a regály nás moc neuspokojili. Jsou sice lakýrníci co i komaxit umí udělat hezky, na druhou stranu jste odkázáni na jeho momentální náladu. Nemáte vliv na výsledek, nemůžete v průběhu změnit požadavek...

Zdenda toužil po slabém laku, který by nezalil vrstvou materiálu detaily provedení ocelového rámu do spojek (jak se to u komaxitu stává), a tak mi nezbylo než se do lakování rámů pustit. Měl jsme trochu zkušeností z mladických let, kdy jsem z nouze v rámci "tuzzingu" lakoval několik svých aut, takže šlo "jen" o to, oprášit  co jsem o lakování věděl a pustili jsme se do toho...
 
Low-end v podobě spreye z Baumarktu nehrozil. Cesta vedla přes lakování rámů s namíchaným sprejem s tužidlem od míchače, a rámem uchyceným za násadu zaraženou do sedlové trubky. S jídlem rostla chuť, přes laborování se základovkami a různými druhy laků jsem se dostal až k vybavení naší dílny kvalitním lakýrnickým vybavením, a místností s lakovacím boxem. Při téhle cestě jsme potkali spoustu lidí, kteří nám pomohli a poradili jak na to. Našli jsme výborného dodavatele barev, který je vždy ochotný trávit čas tím, že nám míchá kdejaký nesmysl který si vymyslíme. Potkali jsme lakýrníka, který nám poradil mraky fíglů postupů, kamarády a kolegy z oboru kteří začínali stejně jako my, a s kterými jsme si vyměnili spoustu zkušeností jak ano a jak ne :o))
Jak to tak bývá, tak v téměř blažené nevědomosti jeden předpokládá, že nastříkat rám jednoduchou jednou barvou je triviální záležitost. Hovno, Majere hovno - jak říká klasik. U tzv mokrých barev je pro dokonalý výsledek nutná zručnost, trpělivost, pečlivost a samozřejmě taky nějaké zkušenost. Zapomeňte proto rychle na barvy z hobbymarketu a podobně, kolo se dá nastříkat i sprejem, ale i v tomto případě se musí jednat o kvalitní barvy a dodržet  postup, který je níže popsaný. Ideální je samozřejmě použít profi výbavu a kvalitní barvy. U mokrých barev je nutné si uvědomit, že na rozdíl od komaxitu je "mokrý" postup lakování náročný na kvalitu použitých barev, preciznost provedení a čas. A tím se samozřejmě stává v porovnání s komaxitem mnohem dražší variantou. Ale výsledek  za to rozhodně stojí...

                                                                                                                                                                                                                           barvy na jeden rám v pořadí jak se aplikují
1. ODSTRANĚNÍ STARÉHO LAKU 
Každý z nás, co si za komačů lakoval favorita a obrušoval starou barvu, si vzpomene na tu otřesnou práci. V patnácti se jeden nadělá samozřejmě více hovadin, ale tímto bych všechny mladé lakuchtivé kluky před tím varoval. Mraky nanicovaté práce, která přitom musí být dokonalá. Lakování vždy vyžaduje pečlivou přípravu. Tady se odehrává jeden z nejdůležitějších kroků celé práce, totiž propojení laku s podkladem. Rám ať už ocelový nebo alu musí být perfektně zbavený původního laku. Nejčastěji se k tomu používá pískování, které zároveň materiál i zdrsní, čímž se zlepší přilnavost. Další možnosti jsou v profesionálním odstranění barvy v horké louhové lázni, dále lze použít některé vhodného chemické přípravky pro odstraňování starých nátěrů, nebo prostě rám obrousit (což je po čertech velmi pracná ale také jediná volba v případě karbonových rámů).

2. ODMAŠTĚNÍ
Pracky do rukavic. Odmaštění je velmi důležité, protože každá mastnota která ulpí na rámu způsobí neodstranitelné vady na laku. Nejlepší je rám zbavený barvy důkladně odmastit nějakým odmašťovacím přípravkem, rychle těkavá rozpouštědla, líh a podobně... 

3.OPRAVA VĚTŠÍCH VAD
U téměř všech rámů se setkáme s nějakým zátesem, ať od řidítek na horní rámové trubce, na středovém pouzdru a zadní stavbě od spadlého řetězu... atd. Tyhle vady jsou estetické a na funkci rostlináře nemají vliv, jenže kdo by chtěl aby na nově nalakovaném rámu byly tyhle vady vidět ???  Vady které neschová plnič se už před jeho aplikací musí opravit a tak přichází ke slovu tmely. Použít se dají kvalitní dvousložkové tmely různých hrubostí i typů, na největší zátesy lze použít třeba EPROKITT a v dalších vrstvách jemnější tmely. Následně se povrch zabrousí do požadovaného tvaru (postupně od nejhrubších brusných papírů až třeba k č. 400, kterým se povrch pod vodou dokonale vyhladí před další prací). 

4. ZAMASKOVÁNÍ
Protože je na rámu spousta závitů a otvorů kam by barva neměla přijít, je nutné než začneme lakovat zabránit přístupu barvy do těchto míst, nejjednodušší je použít šroubky které do závitů našroubujeme, různé zátky a maskovací samolepky na místa kam fakt lak nemá přijít. To je mimochodem velká slabina nespecializovaných komaxitových lakoven. Sice rám připravíte, zamaskujete, jenže ono něco při pískování vypadne, a to se na to Venca vykašle, a prolije středovou mufnu a závit takovou vrstvou barvy, že vám zbudou oči pro pláč.  

 5. REAKTIVNÍ ZÁKLAD 
Teď už jdeme skutečně lakovat. První vrstvu (u oceli a alu rámů) tvoří speciální reaktivní základová barva, která zabezpečí dokonalé přilnutí dalších vrstev k podkladu, 
používá se v jedné velmi slabé vrstvě, rychle schne, ale je dobré ji nechat nějaký čas vyzrát.

6. EPOXIDOVÝ ZÁKLAD/PLNIČ
1 až 2 vrstvy dorovná drobné nerovnosti, plnič je nutné po vytvrzení dokonale vybrousit, protože co nebude dokonale hladké teď už nebude hladké nikdy. K broušení se požívá brusný papír s hrubostí cca 600-1500, a broušení se provádí za mokra po dokonalém vytvrzení, kde je čas závislí na aplikované vrstvě min cca 12h.

      reaktivní základ

7.BÁZE
Teď už je čas na barvu. Tady je několik možností; buď jednoduše matná báze (což je nemetalická barva která tvoří samotný barevný odstín a následně se musí přelakovat krycím lakem), nebo metalické barvy a perletě u kterých je to všechno trochu složitější. Dělají se tzv. 2CT a 3CT.  2CT metalízy jsou jedna barva stejně jako báze ale 3CT a perletě se skládají z několika vrstev, které teprve tvoří finální odstín. Takže např. černá základní a přes ní nastříkaná druhá vrstva spec. laku se třpytkami vytvoří temně modrou metalízu (viz třeba CX Cannondale), nebo se pod výrazné světlé barvy dává bílý podklad, aby samotná barva více vynikla. U perletí je to podobné. Pod bleděmodrou perleť se dá světlemodrá báze, která se překryje perletí a následně krycím lakem  .....  tady je možností a postupů hodně. A o překvapení občas není nouze.





  

 
 



 

                      bílá podklad                      perleť                   vymaskování perleti                 dvouvrstvá červená metalíza                          odmaskování

V téhle fázi se dělají i stříkané grafiky a nápisy, což je samo o sobě na článek, tak jen rychle.. 
K vytváření vícebarevných schémat, nápisů a dalších grafických prvků se používají různé šablony a maskování částí rámu, nejčastěji podle grafického návrhu plotrem vyřezané šablony ze samolepící folie (mraky druhů), různé speciální pásky pro vytváření ostrých přechodů, proužků atd. Rám se nalakuje jednou barvou a ta se přes nalepené šablony doplňuje dalšími dle zvoleného barevného schématu, je to velmi zdlouhavá práce (každá vrstva musí zaschnout tak aby se s rámem dalo manipulovat popř. přelepit, odstranit maskování atd...) a když něco zkazíte můžete začít znova.

Zde ještě jedna filozofická poznímka. K nápisům. Je samořejmě možnost učinit kompromisní řešení, ke kterým beze studu přistupují racing teamy, které polepy často dělají "na sprosťáka" na vrch na lak. Je to logické - do poslední chvíle nevíte, jakého budete mít sponzora, díly se často vyměňují po haváriích... Zdeněk například vlastní Cannondale co byl na olympiádě. Teamový rám v komplet černém laku, a česká trikolora i nápisy - vše navrchu. Jednoúčelový stroj nepotřebuje nekonečnou životnost. Sympatické je toto levné řešení i pro předpoklad, že se vám bude chtít v čase trošku změnit vzhled kola. Pokud jste si jistí, tak je samozřejmě řešení pod lakem hezčí. Což záleží na vkusu a potřebách každého soudruha.  


 8  KRYCÍ LAK 
Poslední vrstva dvousložkového čirého (lesk nebo mat) laku s tužidlem. V několika vrstvách které vytvoří finální povrch. V případě že se dávají samolepky pod lak, tak se rám nalakuje přes bázi jednou vrstvou krycího laku, po vytvrzení se lak lehce přebrousí brusným papírem s hrubostí 1000 a více, aplikují se obtisky které se přelakují 2-3 vrstvami laku, a následně se přebrousí brusným papírem o hrubosti cca 2000 aby se odstranili ostré přechody ve výšce laku na hranách samolepek. (podobně je to i u lakovaných nápisů) a celý rám se znovu přelakuje poslední vrstvou bezbarvého laku. Toto je další moment, kde naskakují náklady, pokud se chce docílit nerušeného přejezdu prstem po nápisu.
. . .

Každá jednotlivá barva se stříká postupně v několika slaboučkých vrstvách aby bylo zajištěno dokonalé krytí, a aby se zabránilo tzv. stékání barvy, takže celý postup je:
  • reaktivní základ 1x,
  • epoxidový základ/plnič cca 2 vrstvy,
  • báze nebo metalíza od jedné do cca 7 jednotlivých vrstev (dle barvy viz výše)
  • krycí lak cca 2-6 vrstev.
Tady je popsána jasná pracnost lakování mokrou barvou, (ve srovnání s komaxitem - jedna vrstva, šup do pece a za hodinu hotovo) která je nejvíc závislá právě na počtu vrstev, rám se nenalakujete najednou, jednotlivé vrstvy musí mít čas proschnout (tzn. např 2-12h mezi vrstvami) což představuje cca 3-5dní než je komplet lak hotový. To že je nutné některé vrstvy ještě přebrousit jemným papírem, spec. utěrkami, brusnou nebo leštící pastou atd. před lakováním dalších, tyto časy ještě prodlužuje. Mezitím si  ještě užijete přípravu barvy tzn. rozmíchání barvy s ředidlem, tužidlem, přecezení přes sítko, po lakování zase mytí a vyplachování pistole atd.. 

Kompletní jednobarevný lak je možné udělat třeba za dva dny, ale pokud se dělá vícebarevné schéma s ostrými přechody, stříkanými nápisy či motivy může práce trvat třeba týden i víc.

Pokud jste dočetli až sem (což si zaslouží respekt, stejně jako viktorova snaha nepsat hrubky, zdendova částečná schopnost je objevit a doplnit čárky), tak si možná říkáte, "á další lakýrník (konstruktér, opravář, soustružník, inštalatér), co je frustrovanej z toho, že musí dělat složitou práci". Kdepak. Lakování je velice příjemná kreativní činnost, při které si užijete kvalitní pistole, barvy, načucháte se s míchačem ředidel, že neutratíte za koks, a vynesení na světlo hotového rámu - pocit k nezaplacení. :-)

(vypotil Viktor, editoval a doplnil Zdeněk)
Comments