Jarin Randonneur

Náš kolega Jarda nás překvapil nejdřív tím že přestal kouřit a pak přímo šokoval když přišel jestli by jsme mu nepostavili kolo a tady je.....A že to bylo snad nejrychleji udělané kolo. Náhoda tomu chtěla, že na aukru snad v horských kolech se povalovalo toto, špatně nafoceno... cesťák na Deore LX z roku cca 1992... švýcarské samolepky povinného ručení na kola (ano zde se to tak musí). Když počítám, tak Kestrel, Villinger, Gerber, Cilo MTB, Panasonic... vše dovezeno ze Švýcar. Nelze se divit, zde se zcela běžně používají městská kola, jejichž nákupní cena byla klidně 30 000 korun. A jejich zombie občas pak různí "dovozci" prodávají přes Aukro. Ještě že do Švýcar nejezdím... Styl kola pro Jarina byl poměrně jasný, protože jsme již mohli dva roky pozorovat jeho reakce na naše jiné stavby. Kolo je tudíž jako on. Konzervativní, s úctou ke kvalitnímu materiálu a zpracování, nikoliv však okázale historizující, natož vezoucí se na vlnce RETRO. Té citované vlnce však děkujeme za reedici sedla Concor, bratra sedla Laser, která v zásobě máme, ačkolivěk ošoupaná. Takže se na tomto modelu ještě bimbácedulka Sele San Marco, obdivujeme jednoduchost a krásu provedení a zpracování, a plácáme se dlaní do čela, proč ti naši bratři sanmarčí severoitalští to krásné logo dávají jen jaednu stranu(!?) Šetřit takto na tak drahém sedle??? Hoši Hoši, hovno v koši, to se nedělá!!!

Při ohledání mrtvoly tohoto kola jsme narazili na nám dosud neznámou sadu trubek výrobce FALCK, velký bratr zprostřetkovatel Google ale napověděl. Zvláště v poválečných letech se tato značka na trubkách objevovala častěji než

Columbus. Zpracování není zcela "top" ale je daleko hezčí než dělali na svých cesťácích Favorit i Eska. Plechové,nikoliv mikrofůzní mufny (žádná hana, na závoďáky se taky používaly, protože byly lehčí), a poměrně jednoduché vedení horního bowdenu. Geometrie je uzpůsobena na pohodlnou jízdu, tzn. položená sedlovka - odhaduji něco mezi 70 - 72° , stejně tak i řízení. Zadní stavba tak narůstá na nějakých 435mm, což je však míra běžná i u Favoritu, nicméně zde... to prostě neruší! To kolo vypadá vyváženě, a shodou okolností se v těchto dnech, kdy se jezdí klasika Paris - Roubaix, objevila řada zajímavých fotek speciálů pro tento kočičohlavový závod, a toto bylo jedno z řešení - jak dosáhnout alespoň nějakého pohodlí - tzn. prodloužit zadní stavbu a položit sedlovou trubku.

A že jsem ještě nenapsal, co to bylo vlastně za kolo? ENIK! Německá, jen sběratelsky dohledatelná značka, která od sedmdesátých let dělala i převelice krásná kola. Jsou k dohledání jak krásné silnice (jednu má v držení náš kolega Vojta na kompletní Shimano 600 Ultegra s UG kazetou), tak i MTB a především trekkingy i na komponentech Campagnolo (Record OR, Icarus). Dokonce některé s naprosto stejným designem jako kola Longus (CH) z té doby. Museli spolupracovat. Dnes je Longus mimochodem dodavatelem banálních komponetů - něco jako Olpran. Kdysi zajímavá značka, dnes už je čirej byznys do hypermarketů...Konec pláče. Zase k něčemu krásnému. A to k sadě Shimano Deore LX. Je to první Deore LX, které se kdy na této planetě vyrábělo, a to z let 1990-1992. Jelikož brzdy na tomto kole byly dle katalogů dodávány na kola trekkingová v roce 1992, tak do tohoto roku datujeme i vznik tohoto kola. Brzdy jsem Jarinovi odcizil, a nahradil výrobky konkurenčí japonské Dia-Compe, a to legendárního modelu 981. Tyto brzdy se produkovaly od roku 1981, a byly nasazovány na první, seriově vyráběná horská kola Specialized Stumpjumper (1984). No, ne-shimano komponenty si zasluhují solo odstavec;

Dia-Compe, a Sakae-Ringyo ... Japonské legendy kdysi o prsa před Shimanem

Kromě brzd Dia-Compe 981 jsem měl v držení ještě další dvě lahůdky. Sedlovku Sakae-Ringyo Royal 26.4 zakoupenou z vytríny u Kerdy v Liberci (hluboká osmdesátá léta) a o něco obyčejnější představec Sakae-Ringyo. Tento výrobce produkoval velice hezké a kvalitní komponenty, tvarově velice podobné italské konkurenci (sedlovka jakoby ze soustruhu vypadla Campagnolům, a představec je bratrancem Cinelli 1A z počátku produkce), a především američtí výrobci si v japonsku zadávali výrobu (před nástupen Taiwanu), takže mraky amerických kol obsahují komponenty značek DIa-Compe, Sugino, Sakae-Ringyo (později SR Sakae, a nakonec SR Sun-Tour, a SR SUNTOUR). Mezi sebou tito výrobci spolupracovali - kompletní sady Suntour obsahovaly vždy brzdy Dia-Compe. Dia-Compe jako dodavetel pronikl nakonec i do evropy - MAVIC je opatřoval svým logem, a když zdrhl italský výrobce brzd MODOLO z koncernu SACHS, tak se brzdy tohoto japonského výrobce objevovali i pod samolekou SACHS... Svět je malý, a ne vše je Shimano, natož Campagnolo (SRAM tehdy začínal produkovat otočnou rukojeť, víc tehdy neuměli).

Když jsme změřili průměr sedlové trubky, napadlo nás použít brzdy Dia-Compe, a bylo jasné že se bude měnit představec... prostě jsem POLKL, a z VLASTNÍHO MASA jsem si tyto komponenty utrhl. Běda ti Jarine, jestli ti to kolo někdo ukradne!!!!! Každopádně cajky maj sloužit, a pokud byla možnost použít je takto tematicky ve skupince, byla by čirá lakomost to neudělat.

Co jsme na kole ještě nepopsali? Jo! Kliky! Jarinovi jsem sebral kliky Deore LX dlouhé 175mm a dodal tyto, historičtější ale nepoužité Shimano délky 170mm, které celkově zapadají do konceptu kola. Jedná se o pomrně legendární typ, kdy byly tyto produkoványbez typového označení sady jakožto druhý nejvyšší model pod DEORE. To byla polovina let osmdesátých, a DEORE byla jako dnešní XTR. Bez přívlastku XT, nebo XT II. O kliky jsem se utkal v dražbě na Aukru za poměrně velkou částku... 700Kč... Přišly včetně flexou ořezaného kusu rámu. Prodejce neměl stahovák, tak rozřezal rám... duše obětavá...

Přední a zadní kolo putovalo do BAJKAZYLU k Pepovi na přecentrování, přední vymleté konusy (jak tipické pro Shimano) byly nahrazeny novými (katalogově odpovídajícími s těsněním dvěmi pérovkami, to se ještě netěsnilo gumou), kazetu HG70 14-32 jsem nahradil svojí ke kolu vhodnější HG90 12-28, dokoupili jsme dlouho plánované pneumatiky Continental cyclocross speed, a hurá na montáž!

Tuto se velice vyřádil Viki. Kromě PERFEKTNÍHO laku strávil docela dost času vyleštěním 30let starých brzd, a dozdobil s citem i gravírování na hliníkových komponentech. S mírou a citem, aniž by se z toho stávala italská pouťovka. Toto má být výkladní skříň japonských komponentů přelomu 80 a 90 let přeci! Jarin by k tomu přidal nějaké přirovnání v podobě jím milovaných mechanických hodinek, já se oprostím spíš na přirovnání automobilové; Subaru. Neokázalé, nepodbízivé, nemasové, v detailu dobře zpracované kolo na ježdění (ne do vitríny), potěchu oka i žaludku (bude se na tom jezdit na pivo že...)

Takže jsme to polepili, Viki za pěkného počasí nafotil, a tady to je. Jarine, užívej v pokoji. Možná jednou dojde i na tvojí manželku...

Zdeněk & Viktor

URBANVELO UNLIMITED

P.S.: Jelikož nás investor nutil dělat rozpočet, máme tu i poměrně zajímavou tabulku :o))))