Villingerber Goldie

ULTEGRA

Osobně považuju sadu Shimano Ultegra (ve specifikaci 6500) za jednu z nejelegantnějších sad, co kdy Shimano vyrobilo. Tvarově se jednotlivé komponenty k sobě tak hodí, že jednoho těší, když se mu podaří sadu poskládat dohromady. Jsou to náhody. Nám se ulteger a 105 sešlo více, a tak několik měsíců probíhaly škatulata co s čím dát dohromady, načež tento zlatý rám dostal téměř kompletní sadu. Na devítkových ultegrách se stavěly kola hodně přes 30tisíc korun, takže mě vždy potěší, když se podaří sehnat komponenty ve špičkovém stavu z této druhé nejvyšší sady, a postavit kolo za pohádkovou cenu. Dura-ace a Ultegra mají totiž i skvělou povrchovou úpravu, což s přibývajícími lety je hodně znát. Tiagra by vypadala jako homeless. 9speed Shimano přineslo hlavně doladění DualControl pák do stavu, že se i po spoustě let nevyběhají. U 8speed variant to nebylo tak žhavé. Bylo v nich moc vyrážené oceli. V 9 už jsou zoubky broušené, a na chodu pák to je znát.

Rádi vracíme do života staré oceláky. Tento Šírer se k nám dostal s mixem obyčejnějších komponentů, a co nás potěšilo, již s dlouhým krkem pro a-head. Kamarád posloužil sadou ITM Millenium (představec a sedlovka). A zatím co Viktor lakoval, tak já odblešil brzdy a dualy. Kliky jsou nové, přesmykač taky, šaltr jezdil ale bez jediného šrámu. Zapletená kola jsem si kdysi pořizoval já, mají najeto sotva 500km, a byly docentrovány na 0,1mm (díky Marku). Nové obutí, nové sedlo, nový omot... luxusní zlatá metalýza a citlivě zvolené čisté osazení přineslo myslím velice elegantní stroj.

Šírer se Štěrbou (rámy občas od seme nelze rozeznat) dělali vždy čisté stavby, a nebylo ve zpracování poznat, zda je rám z Aelle, TT09, nebo naopak z SLX, Nema, apod. Po opískování je to radost se dívat. Řemeslné zpracování na jedničku. A to si zasluhuje vždy nový lak. Když se autorství rámaře zná, tak se i pod kabátem Villingerber s úctou přiznáme. Sběratelské rekonstrukce nás moc nebaví, to již musí být opravdu echt věc, pro ostatní radosti tu je Villingerber se špičkovým lakem a vzhledem.

Pro koho jsme stroj stavěli? Sobě pro radost. Takhle to děláme. Když nám v krabicích vyroste ta správná hromada komponentů, které se k sobě hodí.

Komu by mohlo kolo padnout? No. Rám je 58cm (osa - osa), já se svými 183cm bych se na něj poskládal zcela ukázkově. Záleží samozřejmě na preferencích posedu jednotlivce, ale myslím pro někoho od 180 do 188 by mohl tento stroj být ideální. Padne tomu, co zná pocit oceli. Přitom s tuhým kokpitem včetně ritchey řídítek. Takže žádné žvejkačkové retro jízdy se konat nebudou.

Elegance, čistota. To je asi nejvíc vystihující pro tento stroj.

P.S.: Pro fajnšmekry. Viktor u Festky okoukal to proužkové ukončování barvy při přechodu do jiné. Říkáme tomu "ponožky". Všimněte si toho detailu, kdy se po druhém bílém proužku znovu objeví zlatá. Taková blbost, a kolik to udělá radosti.